Zobrazení odpovědi

Dobrý den, s manželem jsme 3 roky, před rokem se nám narodilo dítě. Cca 3/4 roku v začátku našeho vztahu byl sexuální život naprosto v pořádku, sex jsme měli velmi často a kvalitní. Pak se cosi zlomilo a po porodu je sex z mého pohledu naprostá katastrofa, jsem hodně nespokojená. Partner se v posteli vůbec nesnaží, mám pocit, jakoby se mě štítil. Orální sex je jednostranná záležitost, o nějáké vášni nelze ani hovořit. Mám pocit, že pro manžela je sex povinnost a svoji potřebu sexu dá najevo tak, že si lehne a snažit se musím já, pokud se chci milovat. S partnerem jsem o tom mluvila, tvrdí, že jej stále přitahuji, milenku nemá, jen je unavený, stárne, nemá prostě potřebu. Já si ale brala úplně jiného člověka, dost trpí moje sebevědomí a v posteli hodně strádám. Nepřipadám si jako ženská. Na moje prosby, aby se trochu snažil a např. mne vzrušil tím, že mne začne líbat na krku, osahávat prsa atd. nereaguje, jen si z toho dělá srandu.. O sexuologovi nechce manžel ani slyšet, prý jsem sobec a řešim kraviny. já ale manžela miluji a nechci mít potřebu najít si milence, kterého sex semnou bude bavit. Musím jen upozornit, že vím, že si to manžel sám nedělá, myslím, že milenku také nemá a co se týká mého těla nebo sexuální snahy, nemá na co si stěžovat...Vůbec nevím, jak to řešit, již si dopisuji s potenciálním milencem, se kterým by mi šlo opravdu jen o sex. V manželství jsem spokojená, ale sex je pro mne velmi důležitý. Baví mne, dodává mi sebevědomí a bez orgasmu jsem nevrlá... Děkuji za názor