Přeskočit navigaci
 

Novinky

Nevěra a manželské konflikty

Nevěra a manželské konflikty Nevěrou lze označit jakýkoli sexuální kontakt, který se uskutečňuje mimo partnerskou (manželskou) dyádu. Sexuální kontakt je pravděpodobně velmi široký pojem a nejedná se pouze o pohlavní styk. I flirt může být velmi zraňující a ponižující. Ve chvíli, kdy se jeden z partnerů o nevěře dozvídá ve většině případů nastává problém. Jak bude tento problém vyřešen závisí na mnoha okolnostech. V tu chvíli je potřeba zodpovědět mnoho otázek:

Příčiny nevěry

V jaké fázi – stádiu – partnerství se nevěra odehrává? Jak partnerství do té doby fungovalo?
Nevěra může být důsledkem vlekoucího se konfliktu. Jejím symptomem. V tu chvíli je zapotřebí začít uvažovat, zda máme zájem o zachování partnerství a v jaké podobě. A jak je na tom nevěrný partner? Má i on/ona zájem či chce z partnerství odejít k milenci (milence)? Jak hluboko je partnerský konflikt „zaseklý“ a jak hluboko se „zasekl“ nový vztah? Šlo o jednorázový kontakt, nebo se jedná už o nový vztah?

Příčinou nevěry však nemusí být pouze partnerské neshody, nevěra může vycházet z osobnosti nevěrného partnera, který z nejrůznějších důvodů (zvyšování sebevědomí, nenasytnost, narcistní uspokojení) vyhledává mimopartnerský kontakt. Na první pohled se může zdát, že se nevěra týká pouze nevěrného partnera. „Vždyť to bylo jenom ‘náhodné setkáni‘, takové ‘malé erotické dobrodružství‘, které se mojí partnerky (partnera) netýká…“ Takto k nevěře mohou přistupovat např. promiskuitní jedinci, ale může se to „přihodit“ i člověku, který k nevěře skony nemívá a tato situace může i jeho samotného velice překvapit.

Je nevěra humorná?

Téma nevěry je tak časté, že mu náleží i čestné místo v lidovém humoru. Terčem vtipů jsou podvádění („nasadila mu parohy“) i nevěra samotná. Někteří autoři dokonce píší o tom, jak může být dobře utajená nevěra tím pravým kořením pro partnerský vztah – muž je pozornější, přináší ženě květiny, mezi kamarády se má čím pochlubit, žena zase na oplátku promíjí muži zapomenuté ponožky a zvednuté prkénko na záchodě.

Úskalí je v tom, že nevěra je humorná pouze do chvíle, než se o ní dozvídá podváděný. Pro něj (pro ni) situace většinou už tak úsměvná nebývá, naopak. Je to velmi bolestivá, emočně náročná situace, se kterou se každý popere jiným způsobem.

Nevěra ale může být velmi náročná situace i pro samotného „nevěrníka“. Zejména pro člověka, který by rád udržel monogamní svazek, je mu z duše protivné podvádět, ale partnerství například dlouhodobě nefunguje. Jeden z partnerů se zamiluje a je to pro něj velmi složitá situace, zda partnerství udržet například i z jiných důvodů než lásky (děti, majetek, minulost).

Neodhalená nevěra?

Častým problémem zejména v našich zeměpisných šířkách je rozšířený mýtus, že nevěra se toho druhého netýká a mylná představa, že dokud náš partner na nevěru nepřijde, tak se o ní nedozví. Realita je nicméně velmi odlišná. Nevěra se vždy do partnerského soužití promítne, ve většině případů negativně. Ve většině případů podvedený partner vytuší, že něco není v pořádku. Ptáte se jak je to možné? Podvádějící to většinou na sebe prozradí sám mimoslovní – neverbální - komunikací.

Ten, kdo podvádí se může cítit provinile a ačkoli si to nemusí uvědomovat, začne se chovat jinak. Někteří se mohou z pocitu viny začít o partnera více zajímat a například začít konstruktivně řešit dlouhotrvající problém, někteří však mohou paradoxně reagovat protiagresí či ještě větším stažením se z dosavadního partnerství.

I podváděný partner může podvědomě tušit nějaký problém. Přestože mu/jí nemusí být jasné, že se jedná o nevěru, začne se také - často nevědomě - chovat jinak. Jakoby z nenadání svého partnera/ku zahrne nepochopitelnými výčitkami, začne mít tendenci ji/jeho omezovat, vlastnit, odhánět – reakce mohou být různé a mnohdy pro oba zúčastněné nepochopitelné.

Monogamie ano, či ne?

V současné době v naší kultuře již není mnoho lidí, kteří by za celý svůj život měli pouze jednoho sexuálního partnera. Ani biologické dispozice nám naši situaci nijak neulehčují. Muži v různých průzkumech uvádějí více mimomanželských vztahů, více náhodných partnerek i komerčních sexuálních styků. Tento fakt může být biologicky vysvětlen vyšším počtem spermií u mužů oproti nižšímu počtu vajíček u žen a větší investicí žen do rodičovství – těhotenství, porod, kojení. Na druhou stranu rodičovská péče vyžaduje investici i od otců, což může být jednou z biologických determinant pro monogamní vztah. Také ochrana paternity, výchova vlastních genů a ne genů někoho jiného, je důležitým faktorem k udržování monogamního svazku.

To zda se ubráníme nevěře my sami, záleží na každém z nás a situaci, do které se ve svém životě dostaneme.

Faktory ovlivňující, jak jsme odolní vůči nevěře:

  • 1.Partnerství, které neprochází krizí. Každý vztah má svá kritická období, některá jsou dokonce zákonitá, označují se jako krize vývojové. V tomto období – například při narození prvního dítěte, po nástupu po mateřské do zaměstnání atd. – v partnerství vzniká nová rovnováha a může docházet k mnoha konfliktům. Je to také období, kdy může docházet k různým „selháním“.
  • 2.Partnerství, ve kterém není dlouhodobý konflikt. Na rozdíl od předchozího bodu, kdy partnerství prochází krizí, je dlouhodobý konflikt relativně nezávislý na vývojových stádiích. Může se jednat o problém, který trápí pouze jednoho z partnerů. (Manžel není spokojen se sexuálním životem, ale ženě to nepřipadá jako problém. Žena by chtěla další dítě, ale muž o tom nechce ani slyšet.) V tuto chvíli se střádají drobná nedorozumění, jeden z partnerů je dlouhodobě frustrován a partnerství je ohroženo tzv. kompenzační nevěrou. Nespokojený partner si na svoji nespokojenost najde náplast.
  • 3.Hodnotový systém. Pokud je v našem hodnotovém žebříčku monogamnímu vztahu přikládána velká váha a naše chování odpovídá našim přesvědčením, chrání nás to před „úlety“ či jinými krátkodobými nevěrami. Nicméně pokud se nacházíme v partnerství v krizi či v dlouhodobém konfliktu, nejsme ani s morálním imperativem imunní vůči zamilování se a navázání nového vztahu.
  • 4.Schopnost empatie. Empatie je schopnost vcítit se do pocitů druhého člověka a jednat pak s cílem mu neubližovat. Pokud se dokážeme vžít do pocitů podváděného partnera a představíme si, jaké by to bylo pro nás, kdyby nás podvedl, asi bude snazší odolat nějakým lákadlům. Nicméně i pro tento bod platí to, co v bodě 3.
  • 5.Zájem o trvalé udržení vztahu. Zde je potřeba zdůraznit, že každý člověk má volbu. Ve chvíli, kdy se se svým partnerem dohodneme na tom, že budeme žít spolu se vším, co k tomu patří, rozhodujeme se říci nevěře ne a nevěra se od této chvíle považuje za něco, co vztah narušuje. Sice se také můžeme rozhodnout jinak, ale náš partner by o tomto našem rozhodnutí měl vědět a mít možnost k němu zaujmout nějaký postoj.
  • 6.Schopnost odkládat uspokojení. Schopnost odkládat uspokojení je vlastnost, která se jinými slovy dá také nazvat odolnost vůči frustraci. Každé malé dítě by se v mělo naučit, že nemůže dostat vždy vše a hned. Pokud se tomu naučí v dětství dostatečně, je pak v dospělosti snažší tuto frustraci zvládat a nepodléhat pokušením. Nejednat impulzivně jen dle návalu potřeb.

Závěr

Pokud se dva lidé nedohodnou jinak a žijí spolu v partnerství, je pro ně nevěra něčím negativním. Nevěra klame důvěru. Pokud nevěru odhalíme, máme tři možnosti: buď ji odpustíme i s tím, že nebudeme využívat moci, která plyne z prohřešku partnera a nebudeme jej neustále trestat. Nebo ji neodpustíme a partnerství se rozpadne. Dále můžeme nevěru do určité míry tolerovat (například, že nevěrný partner zachovává diskrétnost a svoji nevěru dále tají) s tím, že jsme si vědomi, že naše partnerství je nějakým způsobem narušeno, ale přesto je pro nás i nadále cenné. V každém případě je nevěra něco, co velmi naruší a poznamená celé partnerské soužití.

Mgr. Kateřina Hollá

Počet komentářů: 4



 
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...

Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...

Odpovědi sexuologa Vložit dotaz
Vaše příběhy

Jsme spolu třináct let vše bylo v pořádku je mezi námi vekovej r...

pokračování příběhu

 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Rakovina a její léčba