Přeskočit navigaci
 

AIDS

AIDS, anglická zkratka pro syndrom získané imunitní nedostatečnosti (acquired immunodeficiency syndrome), je infekční onemocnění vyvolané virem HIV. Projevuje se poruchou obranyschopnosti organismu.

Co jste možná netušili...

Jedná se o poměrně nové onemocnění. Poprvé bylo popsáno počátkem 80. let 20. století u homosexuálů žijících na západním a východním pobřeží USA. Jedním z prvních zdokumentovaných případů byl pacient, který v New Yorku navštívil kožního lékaře, doktora Friedman-Kiena, aby si nechal vyšetřit „flíčky na nohou“. Z banálně vypadajícího problému se vyklubal do té doby extrémně vzácný zhoubný kožní nádor (Kaposiho sarkom). Na druhé straně Ameriky, v Los Angeles zase zaznamenali vysoký výskyt pneumonií vyvolaných vzácnou bakterií. Podobných pacientů začalo rychle přibývat.

Kondom

Z počátku byla nemoc považována pouze za nemoc homosexuálů. Pracovně byla označována jako GRID (Gay-Related Immune Deficiency - imunodeficit homosexuálů) nebo „zápal plic homosexuálů“ Z této vyhraněné skupiny lidí se však virus začal úspěšně šířit. K prvním nakaženým ženám snad pařily imigrantky z Haiti, místa často vyhledávaného pro levné sexuální služby. Poruchy imunity byly popsány i u nitrožilních narkomanů (heroinistů) a nemocných s hemofilií. Začalo se uvažovat o změně názvu onemocnění na „chorobu 4H“ podle rizikových skupin (homosexuálové, Haiťané, heroinisté, hemofilici). Myšlenka však vzala rychle za své když se nemoc začala šířit i mezi běžnými heterosexuálními jedinci. Z problému vymezených skupin lidí se tak stala hrozba pro všechny.

Původce neznámého onemocnění způsobujícího poruchu imunity a rozvoj vzácných chorob se podařilo identifikovat v roce 1983. Objev viru HIV nezávisle na sobě oznámili Američan Robert Gallo a Francouz Luc Montagner. O tom, kde se nemoc vzala kolovaly nejrůznější spekulace. Dnes víme, že virus vzešel z Afriky, kde se běžně vyskytuje u některých druhů opic. K přenosu na člověka došlo pravděpodobně při lovu šimpanzů nebo konzumaci jejich masa.

Jak vzniká...

Vyvolavatelem AIDS je virus HIV. Vyskytuje se ve všech tělesných tekutinách nemocného člověka, Přenáší se krví, spermatem a poševním sekretem. K nejrizikovějším činnostem proto patří nechráněný pohlavní styk, injekční užívání drog nebo převod krve a krevních přípravků. K přenosu může dojít i cestou vertikální, tj. z těhotné matky na dítě.

Po průniku do organismu napadá virus Vaše bílé krvinky (CD4 lymfocty). Ty jsou součástí Vašeho imunitního systému. Za normálních okolností slouží k obraně před infekcemi. Napadené krvinky rychleji zanikají. V případě, že se již nestačí obnovovat a dojde k jejich poklesu, ztrácí imunitní systém svoji účinnost. Zvyšuje se riziko infekce vzácnými mikroby a vzniku nádorových onemocnění. Z HIV nákazy se rozvíjí AIDS.

Jak se projevuje...

Onemocnění probíhá v několika navazujících fázích. Od nákazy virem až k plně rozvinutému AIDS uběhne v některých případech i více než 10 let. Postupně dochází ke zhoršování obtíží.

První stádium infekce připomíná obyčejnou chřipku nebo mononukleózu. Za 3 až 8 týdnů od vstupu viru do Vašeho organismu se objeví bolesti hlavy, svalů a kloubů provázené horečkou, bolestí v krku a zduřením lymfatických uzlin. Může se přidat i kožní vyrážka a nevolnost se zvracením a průjmem. Problémy do několika dnů samy zmizí. Začíná různě dlouhé tzv. latentní období. V jeho průběhu nemusíte mít i několik let žádné potíže. Pokračuje však šíření viru ve Vašem organismu a postupně klesá počet CD4+ lymfocytů.

Při poklesu pod kritickou hranici nastupuje další symptomatické období. Jeho projevy se mohou značně lišit. Objevují se úporné kvasinkové infekce úst nebo pochvy a celkové příznaky jako horečka, únava, hubnutí nebo průjmy.

Dříve či později u nemocného propukne některá z tzv. oportunních infekcí. Jsou to choroby, které se u zdravého člověka nevyskytují. Vyvolávají je mikroby, se kterými si zdravý organismus dokáže bez problémů poradit. Vyskytují se běžně v okolí a čekají na svoji příležitost. Patří k nim například pneumonie vyvolaná pneumocystami, toxoplasmová encefalitida, kvasinkové infekce, chronické záněty střev nebo tuberkulóza. Typicky vzplane onemocnění vyvolané herpetickými viry a objeví se pásový opar. Oslabený organismus je také náchylnější ke vzniku nádorových onemocnění. U nemocných s AIDS se vyskytuje Kaposiho sarkom nebo maligní lymfomy. Nemocný hubne a celkově strádá. Konečná stádia onemocnění charakterizuje naprosté vyčerpání organismu a porucha intelektu. Příčinou smrti bývá některá z oportunních infekcí.

Jak se potvrdí...

Projevy nákazy virem HIV a onemocnění AIDS lze snadno zaměnit za řadu jiných běžných chorob. Základem diagnostiky proto je vyšetření přítomnosti krevních protilátek proti viru HIV. Provádí se i preventivně u všech krevních dárců. Obvykle k němu slouží odběr žilní krve. Nově byly vyvinuty i testy umožňující stanovení protilátek ve stěru z ústní sliznice. Vzorky se zasílají do specializované laboratoře, kde projdou sérií imunologických testů. Výsledek je vhodné s odstupem času ještě jednou ověřit. Zjistitelné množství protilátek se totiž v krvi vytvoří přibližně až za 3 měsíce od nákazy.

Kromě průkazu protilátek lze stanovit i přímou přítomnost viru ve Vaší krvi a jeho množství (tzv. virovou nálož). Toho se nejčastěji využívá ve sledování průběhu onemocnění a úspěšnosti léčby.

Jak se léčí...

AIDS v současné době nelze vyléčit. Virus se zatím nedaří zcela odstranit. Vhodnou léčbou však lze v mnoha případech postup onemocnění výrazně zpomalit. K tomu slouží tzv. antiretrovirová terapie. Řada léků spadajících do této kategorie dokáže zasáhnout do procesu množení viru a zastavit tvorbu jeho dalších kopií. Organismus nemocného tím získává čas k alespoň částečné obnově obranných mechanismů svého imunitního systému. Problémem je fakt, že se virus vyskytuje ve více odlišných podobách. Léky dokáží zahubit jen omezené množství virů, proti ostatním variantám nepůsobí. Nepříznivou situaci se daří částečně překonat kombinací různých protivirových léků.

Důležitou součástí léčby je i intenzivní léčba oportunních infekcí. Každá přidružená choroba musí být včas léčena podáním antibiotik, antimykotik, antiparazitik nebo antivirových preparátů. Proti nádorovým onemocněním slouží chemoterapie.

Léčbu infekce HIV a onemocnění AIDS vždy navrhuje a předepisuje pouze specializovaný lékař v centru pro léčbu AIDS. Jedním ze základních předpokladů pro její zahájení je ochota nemocného spolupracovat. Užívání antiretrovirových preparátů sebou může přinášet řadu nepříjemných vedlejších účinků. Proto je třeba přesně dodržovat pokyny lékaře a účastnit se pravidelných kontrol. Odborníci ve specializovaných centrech mohou poskytnout nemocným i psychologickou a právní pomoc nebo sociální servis.

Co dál...

AIDS je přes veškeré snahy chorobou, na kterou se umírá. Z údajů Národní referenční laboratoře pro AIDS vyplývá, že v České republice žilo k 31.prosinci 2003 více než 500 osob s HIV/AIDS. Na následky onemocnění zemřeli ve stejném roce 3 muži. Naše republika patří stále ještě k zemím s relativně nízkým počtem nakažených. Jejich řady se však neustále rozšiřují. Na celém světě žije více než 40 miliónů lidí nakažených virem HIV. Následky AIDS jsou celosvětově čtvrtou nejčastější příčinou smrti.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Principy prevence infekce virem HIV se odvíjí od způsobů přenosu. Naprostá většina nákaz (přes 80 procent) probíhá prostřednictvím pohlavního styku. Nejúčinnější zbraní proto je dodržování zásad bezpečného sexu. K jejich základním předpokladům patří stálý sexuální partner, používání kondomů a zřeknutí se riskantních sexuálních praktik.

Uživatelé závislí na aplikaci nitrožilních drog by se měli vyvarovat společného sdílení injekčních stříkaček. Bližší informace a pomoc při zajištění bezpečnostních opatření poskytnou centra pro drogově závislé. Přenosu z matky na dítě brání užívání terapie v průběhu těhotenství a porodu. Těhotná by měla být sledována ve specializovaných centrech.

Riziko náhodného přenosu viru při manipulaci s krví ve zdravotnických zařízeních lze minimalizovat přísným dodržováním bezpečnostních předpisů a užíváním ochranných pomůcek.

Běžný kontakt s nemocným není rizikový. Virus se navzdory rozšířeným mýtům nepřenáší líbáním, objetím, používáním společných jídelních potřeb a společného nádobí ani bodnutím hmyzu. Nemocní by neměli být vyřazováni z běžného života ve společnosti. Důležitou součástí léčby je psychická pohoda a pevné sociální zázemí. K jejich zajištění přispívají odborná informační a poradenská centra i pacientské spolky. Kontakt na ně získáte od svého ošetřujícího lékaře.


 
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...

Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...

Odpovědi sexuologa Vložit dotaz
Vaše příběhy

Je mi 37 jsem ženatý mám pravidelně sex s manželkou ale přesto r...

pokračování příběhu

 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Turistický průvodce aneb Co zabalit na cestu do Asie