Novinky
Zpět na článek: Může mít člověk deprese a nebýt blázen?
Je těžké to zažít
Marťásek (16-05-2010)
Marťásek (16-05-2010)
Deprese je opradu hrozná věc. Vůbec si uvědomit skutečnost, že se děje něco špatně je velice těžké. Sama jsem zažila tu hrůzu, kdy jsem po pěti letech snažení o miminko konečně byla doma s tím pokladem.
Najednou jsem s ní nechtěla být . Měla jsem velký pocit osamění, úzkosti, strachu, únavy,stresu. Vrcholem byl pocit, že chci utéct z domu, odmítání vytouženého dítěte,chvílemi i chuť se vším skončit.
Jediné co mohlo pomoci a pomohlo, byla obrovská láska mého manžela k nám oběma. Pozitivní přístup člověka, který na neustále stejné otázky tipu(budu někdy v pořádku, máš mě ješte rád, bude ještě zítřek)- neustále pozitivně odpovídal, že to zvládneme. Také velmi pomohla moje sestra, která mohla zůstat 2 měsíce u nás doma a pomoci nám z nejhoršího. Velmi potřebná je ochota přiznat si problém a chtit se léčit. Léky určitě zabírají a hlavně přináší úlevu. Po čase se vše zlepší. Hlavně nezůstávejte s problémy sami. Důležité je se svěřit někomu, kdo nás bude poslouchat. Jsou lidé, kteří nedokáží pochopit co se vám, vlastně stalo.V mém případě to byla maminka, kterou mám velmi ráda.Nedokázala pochopit , kde se to najednou vezme. Věřte mi je to jako chřipka - najednou to je a nevíte, kde přesně to má začátek. Strašně mi pomohl pocit, že je tu někdo kdo mi věří, kdo říká, že všechno bude dobré, kdo při Vás stojí. NEJVÍCE ZÁLEŽÍ NA KAŽDÉM Z NÁS. HLAVNĚ NEPODLEHNOUT.
Prosím řekněte si : „Máš v sobě dost síly, abys… Koukej se dopředu, máš na to přece dost odvahy… Každý, kdo tě má rád, ti přeje jen to dobré."" Doufám, že nám to všem moc dobře dopadne. :) :) :)
Najednou jsem s ní nechtěla být . Měla jsem velký pocit osamění, úzkosti, strachu, únavy,stresu. Vrcholem byl pocit, že chci utéct z domu, odmítání vytouženého dítěte,chvílemi i chuť se vším skončit.
Jediné co mohlo pomoci a pomohlo, byla obrovská láska mého manžela k nám oběma. Pozitivní přístup člověka, který na neustále stejné otázky tipu(budu někdy v pořádku, máš mě ješte rád, bude ještě zítřek)- neustále pozitivně odpovídal, že to zvládneme. Také velmi pomohla moje sestra, která mohla zůstat 2 měsíce u nás doma a pomoci nám z nejhoršího. Velmi potřebná je ochota přiznat si problém a chtit se léčit. Léky určitě zabírají a hlavně přináší úlevu. Po čase se vše zlepší. Hlavně nezůstávejte s problémy sami. Důležité je se svěřit někomu, kdo nás bude poslouchat. Jsou lidé, kteří nedokáží pochopit co se vám, vlastně stalo.V mém případě to byla maminka, kterou mám velmi ráda.Nedokázala pochopit , kde se to najednou vezme. Věřte mi je to jako chřipka - najednou to je a nevíte, kde přesně to má začátek. Strašně mi pomohl pocit, že je tu někdo kdo mi věří, kdo říká, že všechno bude dobré, kdo při Vás stojí. NEJVÍCE ZÁLEŽÍ NA KAŽDÉM Z NÁS. HLAVNĚ NEPODLEHNOUT.
Prosím řekněte si : „Máš v sobě dost síly, abys… Koukej se dopředu, máš na to přece dost odvahy… Každý, kdo tě má rád, ti přeje jen to dobré."" Doufám, že nám to všem moc dobře dopadne. :) :) :)
