Zobrazení odpovědi

Dobrý den, jsem už patnáct let ženatý a s manželkou si maximálně rozumíme, máme tři děti, vynikajícím způsobem fungující rodinu, máme vše co potřebujeme. Prostě ideální pár, ideální vztah, společné zájmy, rodinné dovolené ... doslova nic nám nechybí. Bohužel skoro nic. Problém je totiž v tom, že máme naprosto rozdílný pohled na sex, a to prakticky už od začátku našeho vztahu - během celého manželství. Zatímco já bych sex mohl mít 2x denně, ona to nemusí mít vůbec. A to opravdu nepřeháním, vůbec znamená vůbec. Jakýkoliv můj nenápadný i nápadný, něžný i tvrdší pokus o mazlení a milování či přímo sex skončí buď naprostým jejím odmítnutím nebo v nejlepším případě tím, že žena mi prostě vulgárně řečeno "podrží", což ale samozřejmě nechci, chci aby se i ona vzrušila, prožívala to a dosáhla orgasmu. Manželka nemusí mít ani mazlení, ani to nepotřebuje. Když se o tom bavíme, žena se přiznala, že asi ani jednou v životě neměla orgasmus a tento stav považuje za normální - prý ji to vůbec nevadí, je s tím bezproblémů smířená, sex ji nebaví a nechybí jí to - a když to jednou za dlouhou dobu děláme, tak ji to také nevadí, dělá to prakticky kvůli mě, abych si "ulevil" a prý je to pro ni něco jako taková neutrální záležitost něco jako povečeřet. Něco ve stylu, tak půjdeme na to, ať už je hotovo, máme dnes ještě nějakou práci, skoč si do mě a já si zatím přečtu noviny - to je samozřejmě nadsázka. Zkoušel jsem už všechno co mne jen napadlo. Od jemného mazlení, prodlužování předehry, přes různé romantické večeře, orální vzrušování, filmy, prostě cokoliv si jen dokážu představit. Jako poslední jsem zkoušel na toto téma vůbec ani slovíčkem nenavázat hovor, v domnění, že když se o sexu nebudeme dlouhodoběji bavit, žena sama bude chtít. Po pěti !! měsících, kdy doma nepadlo ani jednou slovo sex, ani mazlení, prostě absolutně vůbec nic - a to si myslím, že jsem ji lichotkami zahrnoval dostatečně - jsem to vzdal. Manželka ani jednou nepociťovala potřebu a jsem na 100% přesvědčen, že kdybych na toto téma nezabrousil třeba dva roky, tak by prostě klidně i ty dva roky nic nebylo. Nevěra z její strany je naprosto vyloučena. Bohužel mám pocit, že moje žena je naprosto frigidní. Já bohužel nevím co mám dělat. Je to pro mě už natolik nesnesitelné, že v myšlenkách uvažuji o milence čistě jen z fyzických důvodů, což ale na druhou stranu je pro mne těžko přijatelné a díky našemu skvělému vztahu se mi to příčí. Bohužel jako chlap přes třicítku mám velmi silnou sexuální potřebu a cítím, že už to potřebuju tak silně, že už to prostě neustojím - možná je to moje slabost, ale opravdu nevím jak dál. Někdy se cítím tak nadržený, že kdyby přede mě postavili 4 ženy, tak bych je usouložil během hodiny asi všechny. Jinak když jsme na toto téma zavedli řeč a navrhl jsem ženě že půjdeme k sexuologovi, žena to odmítla s tím, že to nepovažuje za nutné a nabídla mi místo toho, že jestli to nutně potřebuju, tak že je mi k dispozici a že jednou za 14 dnů to pro mě ráda udělá, častěji prý ale ne. Ona to prostě vůbec nebere jako potřebu, ona to opravdu bere jako uvařit čaj. A to je bohužel právě ten přístup, který nechci, ona mne miluje, tak mi jednou za 14 dnů vyjde vstříc, ale to je prostě jen uspokojení pudů, s opravdovým sexem to nemá nic společného. Není tam žádná vášeň, žádný náboj. Existuje vůbec nějaké řešení mé situace? Ženu k odbornému lékaři nedostanu, milenku mít mi připadně hrozné (nebo bych si ji najít snad měl?) a rodinu a dobrý fungující vztah přeci taky "jen" kvůli sexu bourat nemůžu.... A nebo se prostě mám smířit s tím, že mi jednou za dlouhý čas žena pasivně dá, a tím je to hotovo? Omlouvám se za dlouhý mail a moc děkuji za odpověď. Předpokládám, že podobné situace řeší stovky mužů přede mnou a budou řešit i po mě, tak snad ta odpověď bude i pro jiné užitečná. Petr.