Přeskočit navigaci
 

Novinky

Sexuální život a chronická onemocnění u žen

Sexuální život a chronická onemocnění u žen Je mnoho lidí, kteří denně bojují s nějakým vážným či méně závažným onemocněním. Probíhající nemoc přirozeně snižuje naši sexuální touhu. Jaké to ale je v případě, že se nemoc stává chronickou?

Spokojený sexuální život je nejenom jeden z ukazatelů tělesného a duševního zdraví, ale také zpětně ovlivňuje celkovou duševní a tělesnou pohodu.

Sexuální život je přirozeně ovlivňován tělesnými změnami ve stáří. Tyto změny jsou však umocněny, pokud se k přirozenému procesu stárnutí přidají závažnější zdravotní komplikace.

Porod a následný sexuální život

Ačkoli porod mezi nemoci nepatří, protože se jedná o fyziologický stav ženy, může během něho dojít k mnoha poškozením a drobným zraněním v oblasti dna pánevního. Tedy podobně jako u jiných zranění by se v následné rekonvalescenci nervová zakončení a svalstvo dna pánevního měly začít stimulovat, aby se obnovila jejich citlivost (jelikož sexuální styk by měl následovat až po šestinedělí, je vhodné masturbovat či jinak dráždit oblast klitorisu a poševního vchodu).

Rakovina prsu a sex

Ženská sexualita obecně je daleko komplikovanější než sexualita mužská. Jestliže u většiny mužů platí, že spontánní erekce (např. po erotickém podnětu či podání Viagry) vyvolá touhu a chuť na sex, u žen cesta od genitálního vzrušení (pocitů v oblasti klitorisu a pochvy) ke vzrušení kognitivnímu (psychickému) – tedy situaci, kdy žena opravdu zatouží mít sexuální styk, je schopna se přeladit, začne mít erotické fantazie, začne pociťovat doteky a ostatní smyslové modality jako erotické – je mnohem delší.

Nemoci a stáří v tomto směru ženě příliš nepomáhají. Jak již bylo řečeno, sexuální život přispívá k celkovému zdraví člověka, příznivě ovlivňuje jak psychiku, tak tělo jedince. Lidé při akutním onemocnění, ať vážném, či méně vážném, přirozeně postrádají chuť na sex. Ale lidé při dlouhodobé nemoci mohou v sexuální oblasti pociťovat zmatek – například dostaví se chuť a vyvstanou strachy ze zhoršení nemoci, z toho jak vypadám, zda můžu, když jsem tak vážně nemocný.

Po vyléčení nebo při dlouhodobé udržovací léčbě je však sexuální život stejně podstatný jako potřeba uvést i jiné věci do relativního normálu – například spánek, náladu, přiměřené aktivity.

Co brání? Někdy znovuzahájení sexuálního života brání například stud – ze změny těla (ztloustnutí, jizvy...), strach, jaký vliv na nemoc může takováto aktivita mít. Tyto myšlenky či pocity mohou ovlivňovat reakci našeho těla (libé pocity v oblasti genitálu, zvlhnutí pochvy). Ale reakce našeho těla může být utlumena například léky a zpětně ovlivňovat naši sexuální touhu a potřebu.

Je jasné, že problematika je velmi individuální, a tedy i možná pomoc musí být jednoznačně stavěna na potřebách dané ženy. Obecně lze říci, že není potřeba na sexualitu rezignovat, že s pocity těla i duše lze pracovat.

Mgr. Kateřina Hollá



 
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...

Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...

Odpovědi sexuologa Vložit dotaz
Vaše příběhy

Dobrý den, nevím kde začít, přítel od té doby co jsme spolu moc...

pokračování příběhu

 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Rakovina a její léčba