Přeskočit navigaci
 

Novinky

Jak souvisí nadváha s psychikou?

Jak souvisí nadváha s psychikou? Začalo léto a nám se možná nepodařilo zhubnout do plavek, zpevnit postavu a zbavit se celulitidy, tak jak to do nás již pomalu od ledna hučí média. Zároveň nám předkládají neomezený počet návodů, jak změnit jídelníček, jak cvičit, jakými krémy se mazat a tak dále. A to vše jen proto, abychom byli „krásní, sexy, štíhlí a fit“. Ale je skutečně změna stravovacích, pohybových a kosmetických návyků přesně to, na co svou pozornost potřebujeme zaměřit nejvíce? Nebo by důvod našich přebytečných kil (pokud opravdu nějaká máme) mohl spočívat v něčem jiném?

Neliší se náhodou lidé s nadváhou, kteří se přece, jak praví mnohé mýty, od rána do večera něčím neovladatelně ládují, od těch s normální hmotností také svými postoji, hodnotami, motivací, chováním? Nemohla by třeba naše (nad)váha souviset se způsobem, jak zacházíme se svým osobním prostorem?

Osobní prostor

Osobní prostor, jak již vyplývá z názvu, je oblast, která se vztahuje přímo k nám, k našemu tělu. Jedná se o oblast, kterou považujeme za soukromou. Přesto má pružné hranice, které se mění podle toho, jaké máme vztahy s okolím a jaký je účel toho kterého vzájemného kontaktu. Náš osobní prostor je ohraničen určitou pomyslnou linií, hranicí, kterou když jiná osoba překročí, vyvolá v nás emocionální reakci. Pokud je nám tedy druhý člověk příjemný a chceme si ho „pustit k tělu“, naše hranice se posune směrem blíž k nám. Naopak pokud je druhý člověk cizí nebo nepříjemný, máme tendenci si jej „držet dál od těla“. Problém nastává, pokud ostatním dovolíme, aby naše hranice překročili.

Hranice osobního prostoru a souvislost s nadváhou

Jelikož osobní prostor každého z nás je jiný, je nutně odlišné jeho vymezení, jeho hranice. Pokud chceme, aby ostatní naše hranice respektovali, musíme jasně označit, kde jsou. Nedáme-li ostatním najevo, co se nám líbí a co ne, těžko můžeme čekat, že na to přijdou sami.

Proč o hranicích nekomunikujeme?

Důvodů, proč o svých hranicích s lidmi kolem sebe nekomunikujeme, může být celá řada. Někdy mohou dokonce vyústit v situaci, kdy si od druhých necháme líbit věci, které jsou nám nepříjemné, aniž bychom se ohradili. Přílišné ustupování nárokům okolí a nedostatek ohledů na sebe nás nicméně brzy přivede k pocitům psychické nepohody a stresu.

Tváří se přátelsky, i když se cítí nespokojeni

Z pozorování osob s nadváhou jsem získala dojem, že se tváří přátelsky, i když jim okolí do jejich prostoru vstupuje a jim se to nelíbí. Konec konců stereotyp „spokojených a smějících se tlouštíků“ by tomu nasvědčoval. V praxi by to mohlo znamenat, že svému okolí nedají najevo, když se jim něco nelíbí, a ostatní pak jejich osobní prostor logicky nemůžou respektovat, ani kdyby chtěli.
Sestavila jsem dotazník a předložila jsem ho 325 ženám všech váhových kategorií (muži bohužel nebyli dostupní), abych zjistila, jestli existuje vztah mezi hmotností člověka a jeho schopností vymezit ostatním hranice svého osobního prostoru.
Předpoklad zněl: •
  • Žena, která jasně dává ostatním najevo, co je jí příjemné a co není, takže ostatní její hranice respektují, nezažívá nepříjemné pocity a stres, které pramení z narušování osobního prostoru.
  • Naopak žena, která nedá jasně najevo, co se jí nelíbí, a svůj prostor si tedy neochrání, žije pod tlakem, ve stresu a v nepohodlí. Pak je možné, že si na podvědomé úrovni za účelem obrany vlastního území vytvoří „tukovou hradbu“.

Souvislost se prokázala

Po statistické analýze se ukázalo, že lze hovořit o jisté souvislosti mezi tím, jak si žena nevymezuje hranice svého osobního prostoru a tím, kolik váží (měřeno pomocí BMI neboli indexu tělesné hmotnosti). Dalo by se říci, že čím víc žena váží, tím více se vyhýbá konfliktům, v konfrontacích ustupuje a nedá najevo svůj názor, když očekává, že ostatní s ní nebudou souhlasit. Také jí více záleží na tom, co si o ní ostatní lidé myslí, a připadá si ostatními lidmi více využívaná než žena štíhlá.

Co je za tím?

Nicméně i přes to, že se podle studie ukázala platnost zmíněného předpokladu, je výzkum nadváhy z tohoto úhlu pohledu zatím v plenkách. Je to opravdu tak, že ženám s vyšší váhou víc záleží na tom, co si o nich ostatní lidé myslí, než ženám štíhlým? A opravdu si nechají líbit nepříjemné věci, neřeknou svůj názor a cítí se využívané? A jestli ano, tak proč?

Na tyto a mnohé další otázky zatím odpovědi neznáme. Pokud by Vás odpovědi na ně zajímaly a jste žena, která zhubla (nebo ztratila?) výraznější část své nadváhy a měla byste chuť se podělit o svou zkušenost, velmi ocením, když mě kontaktujete na mail katarina@sexualne.cz . Pokud nějakou takovou ženu znáte, zkuste ji přesvědčit, ať se také ozve.

Mgr. Katarína Filasová

Počet komentářů: 2



 
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...

Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...

Odpovědi sexuologa Vložit dotaz
Vaše příběhy

Dobrý den, nevím kde začít, přítel od té doby co jsme spolu moc...

pokračování příběhu

 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Fenylketonurie a PKU dieta