Přeskočit navigaci
 

Novinky

Dračice versus optimistka

Dračice versus optimistka

Pořad „Vem si mě“ přinesl divákům řadu vypjatých situací. Nejnapínavější však bylo samotné nedělní finále, ve kterém se milionář Červín musel rozhodnout pro dívku svého srdce. Dvě finalistky si nejprve vybraly svatební šaty, pak byly seznámeny s potencionální tchýní, která je podrobila důkladnému výslechu, a na závěr večera je atraktivní milionář pozval do kostela, kde té vyvolené navléknul snubní prsten.

Michal Červín si mohl vybrat mezi dvěma půvabnými ženami; mezi mladší usměvavou a optimistickou dívkou do nepohody a atraktivní a impulzivní sexy dračicí. Ačkoliv několik málo schůzek pravděpodobně k poznání toho druhého nestačí, působil budoucí ženich při rozhodování velmi jistě.

Libuška, která je velmi otevřená, společenská a veselá, hledá u muže především věrnost, tolerantnost, schopnost a ochotu naslouchat. Tato sympatická dívka miluje sport a tanec. Je jí pouhých dvaadvacet let a studuje marketing.

Oproti ní Barbara je sebevědomá atraktivní třicetiletá žena, která si potrpí na luxus, eleganci a styl. V jejím jednání lze postřehnout záblesk panovačnosti, sobectví a dravosti; rozhodně bychom o této ženě netvrdili, že je rodinný typ. Podle některých zdrojů je psychicky nevyrovnaná a cholerická.

A která z těchto dvou krásek se stala osudovou ženou Michala Červína? No přece Barbara. Výrazná blondýnka milionáři doslova učarovala; v momentě, kdy jí navlékal prsten na ruku byl velmi rozrušen, avšak nepochyboval o tom, že se rozhodl správně. A to přesto, že jeho bývalá manželka byla velmi podobná; také reprezentativní a svérázná žena. Podle Červínovy matky Michal k takovým typům žen tíhne, ačkoliv je sám cholerik a podobný vztah se neobejde bez častých hádek. Rodinné typy ho zkrátka nepřitahují.

Proč si muži často vybírají nebezpečné ženy? Jsou pro ně rodinné typy nudnější? A jak moc se dá podle vzhledu a vystupování ženy odhadnout, jaký bude sex s ní? Tíhnou muži k podobným typům žen? Jsou snad nepoučitelní a mají tendenci své chyby opakovat?



(Komentář odborníka)

Pro mnohé z nás je nebezpečí lákavé. Rádi riskujeme a do nebezpečí vstupujeme zejména tehdy, když si od něj slibujeme, že nám přinese zajímavý zážitek, pocit, nebo něco pro nás důležité, co bychom v klidných vodách nezískali. Když do nebezpečí vstupujeme, nevíme, jak dopadne. Máme ale naději, že to o co stojíme, dosáhneme. Naopak když do něj nevstoupíme, máme vlastně jistotu, že to mít nebudeme… Michal možná cítí, že Barbara má v sobě něco, co je pro něj velmi lákavé a pro co stojí za to riskovat a jít třeba i do „nebezpečí“ - pokud tedy on sám Barbaru za nebezpečnou považuje.

Jemu se totiž vůbec „nebezpečná“ zdát nemusí, protože to, co se jako nebezpečí jeví jednomu, může jako hračka připadat druhému. Šikovný horolezec si snadno poradí se skálou, kde si běžný turista může ublížit. Divoká zvířata jsou také nebezpečná, ale jen pro toho, kdo neví jak na ně. Když jim vytvoří vhodné podmínky, mohou být dokonce přátelská či mazlivá. Ale je třeba přijít na to, jak s nimi zacházet, protože na každou šelmu – i na každého člověka - platí něco jiného. Byla bych tedy velice opatrná s rozlišováním žen na „nebezpečné“ a „nudnější“. Každý z nás má sice jinou povahu a jiný temperament, ale pokud dva lidé ve vztahu nebudou komunikovat, vyjasňovat si stanoviska či brát ohledy jak na svá přání tak na přání toho druhého, ten druhý se pro ně rychle stane nebezpečnou šelmou. Lišit se bude pouze projev. Lidé s větším temperamentem budou po sobě možná víc křičet, tišší typy budou mít sklon spíše ke skrytým naschválům, které mohou mít adekvátně nepříjemný účinek…

A co se týče tíhnutí k podobnému typu partnerů či partnerek – na tom samotném faktu nemusí být nic špatného. Každého z nás přitahuje určitý typ lidí a i když bychom si kolikrát rozumem rádi vysvětlili, že „ten a ten“ by pro nás byl tak vhodný či praktický, pokud to tak necítíme, láskyplný vztah z toho nebude. Problémy však může působit spíše tendence svalovat po rozchodu „vinu“ za nezdar vztahu na toho druhého. Že za to mohl on, že „to nevyšlo“. Pak si samozřejmě nepřeberou a nevyhodnotí, co vlastně k rozchodu vedlo, které jejich chování, postoje či očekávání byly v rozporu s realitou a co nakonec způsobilo, že člověka, který se jim na začátku zdál tak úžasný, najednou buď nemohou vystát, nebo je opustil. Velmi často se upřímně se nezamyslíme nad tím, čím jsme my sami skutečně ke krachu přispěli, protože se bojíme přiznat si chybu. Nebo si sice sypeme popel na hlavu a říkáme o sobě, jak jsme hrozní, ale zůstáváme na téhle obecné rovině sebeobviňování. Jenomže pak, když se znovu zamilujeme, chováme se zase stejně a tím pádem se velice rychle se ocitneme tam, kde jsme už byli. Pokud jsme však ochotní vzít za svůj nezdar odpovědnost a prozkoumat – třeba i s nějakým odborníkem – co k rozchodu vedlo, můžeme se ze své zkušenosti poučit a příští vztah si vytvořit jinak.

Autor komentáře: PhDr. Katarína Filasová

Počet komentářů: 2



 
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...

Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...

Odpovědi sexuologa Vložit dotaz
Vaše příběhy

Jsme spolu třináct let vše bylo v pořádku je mezi námi vekovej r...

pokračování příběhu

 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Cestovní nemoci