Přeskočit navigaci
 

Novinky

Co nás matky nenaučily o sexu

Co nás matky nenaučily o sexu Když o tom tak přemýšlím, nevím, zda nás to měly naučit matky, či ve škole nebo v nějakých jiných „společenských“ institucích, jako jsou například různá média, různé formy seminářů a vzdělávacích pořadů. A o čem že je řeč? O partnerství. Konkrétně o tom, jak budovat dlouhodobý vztah, co vše je k tomu zapotřebí, na jaká témata, chvíle a situace se máme s partnerem soustředit. A nemyslím tím rady typu co dělat, když přijde manžel večer unavený domů.

Na radách typu „je třeba podat mu bačkory, připravit večeři a být krásná a upravená“ do jisté míry něco pravdy je, nicméně tato moudra jednoznačně podporují asymetrické partnerství, pocit, že šťastný má být zejména manžel a že toto štěstí závisí především na chování ženy. To je v dnešní emancipované době opravdu přitažené za vlasy.

Doktoři Plzák a Křivohlavý ve svých učebnicích o manželském poradenství vždy vzpomínají základní oblasti, na kterých se manželé musí v páru dohodnout, pokud chtějí mít fungující partnerství:

  • rodinné hospodaření – tedy finance,
  • trávení volného času,
  • výchova dětí,
  • sexuální soužití.
Jenže si myslím, že nás to v mládí nikdo neučil.

Sex je, když…

Začněme sexem. Sexuální revoluce odtabuizovala většinu erotických a sexuálních témat, naučila ženy, že mohou mít ze sexu potěšení. Naučila muže, že i ženy mají orgasmus a sex je taky baví. V rané dospělosti a během zamilovanosti jsou i ženy ochotny ledacos kvůli sexu obětovat, těší se na něj, užívají si ho. Ale s příchodem trvalejších vztahů a zejména po porodu dětí jako by se karta pro většinu žen obrátila. Stále častěji se v internetových poradnách a v konzultacích objevují dotazy od žen, které pátrají po příčině své nechuti k sexu. Co se stalo, že se přestaly chtít milovat, nemají náladu, myšlenky, potřebu? Už je to nebaví, nechce se jim, manžela mají rády, ale kdyby nebyl sex, tak jim to nevadí. Mají jiné starosti i radosti. Chtějí veškerý svůj čas věnovat svým dětem, aby je dobře vychovaly, dostatečně se jim věnovaly, jejich děti je naplňují jak emocemi, tak vyplňují jejich čas. Ten, co zbývá, je třeba věnovat domácnosti, aby byla čistá, pěkná, uspořádaná. Partner je často až na třetím místě, někdy je před ním ještě také vlastní volný čas.

Řeším, řešíš, řešíme

Často je to také tak, že sex už není spojován s partnerskou intimitou a emočním sdílením. Partneři velmi mnoho času tráví řešením problémů, že jim nezbývá čas na vlastní intimnosti, sdílení pocitů, radost ze vzájemné blízkosti. Muž často není ochoten každodenní starosti se ženou emočně sdílet, ale pouze „řeší“ či nabádá ženu, aby řešila. Žena potom hledá to své „vypovídání se“ jinde – s kamarádkami, sestrami, matkou – a muže už k tomu nepotřebuje. Pak se ale sex opět redukuje jen na fyzický akt, protože žena je emočně už saturovaná jinak.

Trávení času s partnerem přestává být prioritou – jak v myšlenkách, tak v hodnotách i pocitech. Trávení času s partnerem se stává povinností, někdy přetrvávají staré stereotypy: je potřeba mu uvařit a vyprat, je potřeba si „manažersky“ popovídat a dohodnout se na chodu domácnosti a jindy „vím, že zase bude chtít sex“. Ale proč není sex prioritou i pro ženu? Jistěže je možné to svést na to, že ženy nemají biologicky (testosteronem) tuto potřebu podmíněnou, a tak nemají chuť. Ale když se většiny z nich zeptáme, mnoho z nich tvrdí, že během zamilovanosti je to bavilo, líbilo se jim to a těšily se na sex. A kdyby teď měly nového partnera, možná by to prožívaly podobně.

Ten nejdůležitější muž i po dvaceti letech

Jak to, že nás nikdo neučil, že je důležité, aby byl pro nás partner stále ten první a nejdůležitější? Že ne vždy je samozřejmě možné stihnout si říci úplně všechno, ale že je možné co nejvíce večerů strávit společně, dát si víno, kafe nebo brambůrky a probrat den. Že důležitější než mít vše vyžehlené a uklizené je, že budeme vzájemně spokojení. A že večerní intimnosti neznamenají pouze to, že od uložení dětí utíkáme vytřít podlahu, pak se s manželem „pomilovat“ a konečně si můžeme jít lehnout. Ale že večerní intimnosti mohou být i velmi příjemné, relaxující, osvěžující, že ne vždy se musí ihned „souložit“, je možné při intimnostech i sledovat televizi. Však si vzpomeňte, jak to bylo v začátcích vztahu… Ale k tomu je potřeba, abychom partnera měly jako prioritu, abychom emoční potřebu být s ním neuspokojovaly vypovídáním se s kamarádkami a abychom nezacyklily témata, která nám vadí, ale raději o nich přemýšlely a případně hovořily.

Mgr. Kateřina Hollá

Psáno pro Babyweb.cz



 
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...

Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...

Odpovědi sexuologa Vložit dotaz
Vaše příběhy

OTVORENÝ LIST: SMUTNÁ PRAVDA ZA SUGARDATINGOM Cítim, že sa potr...

pokračování příběhu

 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Turistický průvodce aneb Co zabalit na cestu do Asie