Přeskočit navigaci
 

Novinky

Anna Kurnikovová a Enrique Iglesias: Game over?

Anna Kurnikovová a Enrique Iglesias: Game over? Půvabná ruská tenistka a charizmatický španělský zpěvák se po pěti letech vzájemného vztahu překvapivě rozešli. Vzájemné lásce propadli již v roce 2002, kdy si Anna zahrála v Enriquově klipu Escape.

Spolu přitom tvořili atraktivní a všude vítaný pár. Dokonce se mluvilo i o jejich očekávané svatbě, Anna na ruce nosila masivní - prý zásnubní - diamantový prsten. Neshody však asi byly silnější než vzájemná láska, ani jeden z partnerů na sobě ale nedává znát, že by se ho rozchod nějak dotkl. Zatímco Anna se sama vydala do Las Vegas, Enrique tvrdí: "Jsem sám a není to vůbec špatné. Hlavním problémem byly děti, na které zatím vůbec nejsem připravený." V budoucnu by slavný zpěvák rád nějaké děti měl, zatím se však na velkou zodpovědnost, která je s jejich výchovou spojena necítí.

Enrique sám přitom pochází z osmi dětí, jeho otec Julio tvrdí, že měl v životě přes tři tisíce žen a že se toto číslo stále zvyšuje. Dá se takovému vychloubání věřit?

Nakolik je Enrique Iglesias ovlivněn geny svého otce? Stává se často, že by muž ve strachu před vidinou narození dětí opustil svoji partnerku? Nebo jen potřebuje iluzi volnosti, kterou nejspíš během pětiletého vztahu ztratil? Jak si ji potom ale může člověk udržet celý život?


(Komentář odborníka)

Střídání či nestřídání milenek nejspíš nesouvisí s geny, ale se vzorem, který syn (nebo dcera) odkouká od svých rodičů. Pokud se rodič častým střídáním partnerek pyšní, jeho potomek tento životní styl od něj může přebrat jako vysoce ceněnou hodnotu - anebo také naopak, může ji úplně odmítnout.

V případě vztahu Enriquea Iglesiase a Anny Kurnikovové však asi půjde o něco jiného, než o touhu po neustálé promiskuitě. Když se podíváme, jak to dnes se vztahy chodí, nepřekvapí nás, že po pěti letech, kdy páry celebrit musí čelit nejen běžným konfliktům a nedorozuměním, ale i obrovskému tlaku médií a často neúprosných novinářů, jejich vztah podlehne. Trvalý a pevný svazek není otázkou štěstí nebo toho jak velká je zamilovanost, ale je mnohem víc výsledkem schopnosti naslouchat, přijímat názor druhého (který je většinou naprosto odlišný), říkat své pocity, nevyčítat, nesnažit se druhého předělat atd...Ale my právě opačný úhel pohledu, který ten druhý má, mnohdy považujeme za ohrožující či odmítavý. Míváme pocit, že když s námi náš partner/ka nesouhlasí, že nás nemá rád; když něco vidí jinak, tak je s ním nebo s námi něco v nepořádku, až se všechna možná nedorozumění ve vztahu nahromadí a nám začne být těsno. Není divu, že se pak chceme zase volně nadechnout a jako východisko z bezútěšné situace vidíme únik ze vztahu.

Ukončení vztahu s sebou samozřejmě jistou volnost a pocit svobody přináší, zároveň však s sebou také nese samotu, která už tolik opěvována nebývá. Takže i když si člověk vlastně "může dělat co chce", otázkou je, jestli to bez partnera má tu správnou šťávu. Protože právě ta partnerova odlišnost je přesně to, co k plné spokojenosti prostě chybí. Více se dočtete v článku Opačné úhly pohledu

Autor komentáře: PhDr. Katarína Filasová



 
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...

Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...

Odpovědi sexuologa Vložit dotaz
Vaše příběhy

OTVORENÝ LIST: SMUTNÁ PRAVDA ZA SUGARDATINGOM Cítim, že sa potr...

pokračování příběhu

 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Polévka s vůní orientu: jak si připravit domácí Pho Bo