Novinky
Co je to opravdová láska?
Co to vlastně znamená „opravdově se zamilovat“? Je to chvíle, kdy nám při setkání s druhým divoce buší srdce? Chvíle, kdy se nesoustředíme na nic jiného než na něj a kdy přemýšlíme, jaká by s ním byla budoucnost? Nebo když říkáme „opravdově“, hovoříme o něčem víc......že s tím druhým trávíme spoustu času, že debatujeme o různých tématech a zjišťujeme, že v nejdůležitějších pohledech na svět si sedíme, že se nám daří spolupracovat kde potřebujeme a nakonec že cítíme v druhém oporu, důvěřujeme mu, že nám to klape v sexu? Teprve podle toho, co pojmenujeme „opravdovou zamilovaností“, můžeme vyhodnotit, zda to bude možné.
Hledám osudového muže...
Je otázka, kdo je „osudový“ muž...V názvu cítíme jakousi vyšší moc, něco nám nadřazeného, nadpozemského, což do jisté míry může být odpovídající. Když se zamyslíme nad tím, že každý člověk je jiný, jinak se chová, má jiná přání, touhy, plány, pak také logicky každý partner bude „vhodný k jinému účelu“, a tedy jen některý bude „osudově vhodný“.Zjednodušeně řečeno, když si najdeme partnera, který miluje paragliding, nabídne se nám s ním jiný život, než s člověkem, který ze všeho nejraději sedí doma u televize. A teď záleží na tom, co od života (a tím pádem od partnera) chceme my. Pokud naší jedinou ambicí je, aby moc nepil a „nechodil za holkama“, pak takových osudových partnerů můžeme potkat mnoho.
Jeden na celý život?
Když ale samy budeme mít vyhraněné představy a požadavky na to, jaký život chceme prožít, situace bude odlišná. To budeme třeba vyžadovat určitý světonázor, hodnotový systém, jisté znalosti, koníčky... Podle toho, na čem nám bude záležet. A pak náš výběr „osudového partnera“ může být značně zúžen, až třeba tak, že potkáme za život jen jednoho…Jsou nicméně lidé, kteří si výběr omezí tak, že nenajdou ani jediného člověka, který by jejich kritérii prošel. Pak je - z mého pohledu – důležité zrevidovat si, zda požadavky, které máme, vůbec mohou odpovídat realitě. Jak jsem pozorovala u svých klientek, často máme „seznamy požadavků“. A bývají v podstatě dva. Jeden je ten, který jsme si vytvořily vědomě.
To si tak sedneme a hlavou se snažíme vymyslet, jaký je „správný“ partner. S nadsázkou je to obdobné jako když se snažíme v restauraci vymyslet, jaké si dáme jídlo, aniž bychom se ptaly, na co máme chuť. Na tomto seznamu mnohdy nechybí položky jako „tmavé oči, hnědé vlasy, rychlé auto“. Jenže je to seznam, o kterém si pouze myslíme, že bychom takového muže chtěly, ale našemu opravdovému „chci“ prostě neodpovídá. Při výběru nám pak dokáže pěkně zavařit!
- Psáno pro Žena.cz